PIÑ̃ERA, Virgilio - Studené povídky
PIÑ̃ERA, Virgilio - Studené povídky
Tohle čtení bylo opravdu hodně zvláštní, takže pro popis použiji text z obálky knihy:
Virgilo Piñ̃era je autor výjimečný svou prací s jazykem a významovými spekulacemi. Jeho texty jsou jiné, než by čekal český čtenář od kubánského spisovatele - odtržené od času a prostoru exotické reality Karibiku, cudné a rozvážné, zároveň bláznivé i morbidní, upomínající svými hrdiny a situacemi na Franze Kafku. Základní linkou Studených povídek je příběh anonymního člověka střední třídy, který nesnáší černé mše, škodlivou erotiku, složité rozkoše. Tato figurka se však vždy setkává s čímsi, co se vymyká lidskému chápání.
Morbidní a bláznivé, to jsou asi ta pravá označení povídek tohoto kubánského autora, který svým vyprávěním se smyslem pro detail dotaženým ad absurdum z nich nakonec opravdu dělá záležitost vymykající se lidskému chápání. To ovšem dílu neubírá na kvalitě, ale naopak činí ho zajímavější, neboť čtenář neví, co ho čeká o několik řádek dál. Co se morbidity týče, asi bych zmínil hned první povídku Maso. Mě osobně zaujaly povídky Záměna a Vzpoura nemocných. Musím přiznat, že objednávka této knihy byl experiment, neboť dílo tohoto autora jsem neznal, ale nyní vím, že určitě nebylo poslední, které jsem četl.