Gad Vás vítá!

Autor Josef Formánek alias Prsatý Muž, či mentawajsky Si Lap Lap vypráví o své další cestě na ostrov Siberut. V knize, která je jakousi osobní zpovědí, vystupuje jako David Zajíc. Kdo četl Formánkovu prvotinu Prsatý muž a Zloděj příběhů ví, že na Siberutu potkal David národ Mentawajců, přírodních lidí, kteří mu poodhalili tajemství jejich náboženství. Setkal se s místním šamanem a získal si zde spoustu přátel. Ovšem poznal zde i něco jiného, temného, absolutní zlo, ďábla, chcete-li, neboli Silo Kiklo. To zlo mu bylo neustále v patách. Ale nyní je, zdá se, pryč. David se svým přítelem Dalím (rozuměj Dalibor Nesnídal - autor všech ilustrací ve Formánkových knihách) se tedy vydává na cestu do míst, kde nebyl již mnoho let. Co se zde asi změnilo? Na místě je šokován tempem, jakým "civilizace" proměnila tento zapomenutý svět. Domorodci již nechodí pouze v bederních rouškách. Děti navštěvují školu, jsou z nich křesťané a Zajícovým korálkům a rituálnímu mentawajskému tetování se vysmívají. David je znechucen. Vše dovrší vyjednávání o účasti na šamanském tanci. David totiž již dříve nastoupil cestu kouzelníka a tato cesta měla hlavní cíl tuto cestu dokončit, přesněji tancem dospět do transu. Žel to, co dříve bylo pro přítele zadarmo je nyní předraženo ad absurdum. To Davida rozhořčí ještě více. K tanci nakonec dojde. David se však rozhodne návštěvu ukončit a vrátit se z džungle do centra, vyčkat na loď, poté odjet na letiště a vrátit se domů. To se neobejde bez komplikací, ale vše nakonec dobře dopadne.
Autor ústy Davida Zajíce vypráví na pozadí hlavního příběhu i svůj vlastní příběh. (Teď mě napadá, který z těch dvou příběhů je hlavní...) Příběh o své ženě, dceři, o své lásce k jiné ženě a další dceři, o poblouznění a chvilkovém splynutí s mentawajskou kráskou. Autor bilancuje, zpytuje svědomí a stále hledá duševní rovnováhu. Obnažuje se před světem, až nakonec nachází klid na své chalupě, kam se uchýlil a kde nyní žije a tvoří.
Josef Formánek opět napsal silný příběh, který jsem přečetl jedním dechem. Vzhledem k tomu, že jsme s autorem stejně staří chápu jeho rozčarování nad současným světem. Sám jsem se totiž dobral podobného stavu. Ale asi to tak má být, my to jen musíme přijmout a naučit se v tomto uspěchaném povrchním světě žít.
Případným zájemcům doporučuji nejdříve přečíst první román, aby byli v obraze.